Výsledky longitudinální prospektivní studie Flow hodnotící schémata perorální léčby u pacientů s chronickou žilní insuficiencí u praktických lékařů v běžné klinické praxi
30. 5. 2023
Abstrakt
Chronická žilní insuficience (CHŽI) zahrnuje pokročilé žilní poruchy chronického charakteru, které se v populaci vyskytují s vysokou prevalencí. Cílem neintervenční prospektivní studie Flow uspořádané v ordinacích praktických lékařů bylo charakterizovat schémata perorální léčby CHŽI používané v reálné klinické praxi v České republice. Účast ve studii Flow byla nabídnuta všem pacientům s diagnózou CHŽI podle standardní klinické praxe, kteří potřebují perorální farmakologickou léčbu CHŽI. Rozhodnutí zahájit perorální farmakologickou léčbu muselo být provedeno nezávisle na účasti ve studii. Data pacientů o jejich léčbě a stavu CHŽI byla zaznamenávána ze zdravotnické dokumentace po dobu 6 měsíců.
Celkem bylo do studie zařazeno 372 pacientů ze 120 zúčastněných pracovišť praktických lékařů po celém území České republiky. Nejčastěji užívanou účinnou látkou/denní dávkou při zařazení a poté po 3 a 6 měsících (návštěvy V1, V2 i V3) byl mikronizovaný diosmin 1000 mg denně u více než poloviny pacientů (58,6 %, 64,5 % a 58,6 % pacientů, respektive) následované výrazně méně zastoupenou mikronizovanou čištěnou frakcí flavonoidů 1000 mg denně (14,2 %, 15,6 % a 15,2 %). Ostatní účinné látky/dávky byly zastoupeny již jen jednotkami pacientů.
Pouze 21 (7,0 %) pacientů měnilo perorální farmakologickou léčbu CHŽI, kdy 1 pacient změnil účinnou látku venotonika, 9 pacientů dávku stávajícího venotonika snížilo a 11 pacientů zvýšilo. Jako důvod neprovedení změny lékař u nadpoloviční většiny pacientů (56,4 % na V2 a 61,7 % na V3) uvedl, že nedošlo ke změně CHŽI, která by vyžadovala změnu terapie. U přibližně třetiny pacientů (36,4 % na V2 a 29,3 % na V3) došlo nedávno ke změně a lékař čekal na plný efekt této změny. Již poměrně méně často bylo důvodem pro neprovedení léčby odmítnutí pacienta (7,5 % na V2 a 7,3 % na V3), nebo ostatní důvody (5,2 % na V2 a 4,8 % na V3).
Průměr (SD) a medián VCSS skóre na dolních končetinách 119 pacientů, kteří zahájili perorální léčbu až při zařazení do studie Flow, dosáhl v době zahájení perorální terapie hodnot 5,8 (3,8) a 5 bodů. Z celkem 106 pacientů s dostupnými údaji jich 39,6 % zahájilo perorální léčbu ihned v době diagnózy, 26,4 % do 2 let od diagnózy, 17,9 % do 5 let a 16,0 % pacientů až po více než 5 letech od diagnózy.
Studie Flow umožnila získat data z reálné praxe o současné perorální léčbě předepisované pacientům s CHŽI praktickými lékaři. Neméně významným přínosem studie Flow je podrobná charakterizace populace pacientů s vyhodnocením kvality života.
Úvod
Chronická žilní onemocnění dolních končetin patří k velmi častým zdravotním poruchám, které postihují převážnou část populace západní civilizace. Název „chronická žilní onemocnění“ zahrnuje všechny klinické odchylky (symptomy i příznaky) vyplývající z onemocnění žil dolních končetin. Jde o onemocnění chronicky v průběhu života progredující. Na jedné straně je možno sem zařadit z lékařského hlediska nevýznamné změny, jako jsou teleangiektázie a intradermální venektázie, a na druhé straně sem patří závažné projevy chronické žilní nedostatečnosti, které vedou ke změnám na kůži a v podkoží, s konečným stadiem žilního onemocnění, charakterizovaného vznikem bércového vředu (Broulíková, 2010).
Chronická žilní insuficience (CHŽI) je výraz, který je vyhrazený pro pokročilé žilní poruchy chronického charakteru, zahrnující funkční poruchy žilního systému, vyvolávající otoky, kožní změny nebo bércové vředy žilní etiologie (Broulíková, 2010). Právě příznaky onemocnění jako bolest nohou, nepříjemný pocit, pocit těžkých nohou a otok mají také významný vliv na kvalitu života pacienta (Davies, 2019).
Kromě jiných možností léčby, jakou je komprese, skleroterapie a chirurgické metody eliminace (Karetová, 2008), je pacientům k dispozici terapie venoaktivními léčivy, která poskytují úlevu od příznaků, zlepšují kvalitu života, zpomalují progresi onemocnění a urychlují hojení vředů (Davies, 2019). Podle klinických doporučení pro léčbu chronických žilních onemocnění Evropské společnosti pro cévní chirurgii je farmakoterapie nedílnou součástí moderní léčby pacientů s tímto onemocněním (Wittens et al., 2015).
Náklady na terapii venoaktivními léčivy jsou navíc velmi efektivně vynaložené. Existují však důkazy, že povědomí lékařů o CHŽI není optimální a mnoho pacientů s CHŽI není léčeno podle uznávaných doporučení, nebo není odesláno do péče specializovaného pracoviště (Davies, 2019).
V této publikaci uvádíme výběr z výsledků neintervenční prospektivní studie Flow uspořádané v ordinacích praktických lékařů. Cílem studie Flow bylo charakterizovat schémata léčby CHŽI používané v reálné klinické praxi v České republice, protože tato data dosud nebyla k dispozici. Výsledky studie Flow mají pomoci popsat současnou běžnou praxi a potenciálně identifikovat překážky v léčbě CHŽI, což by mohlo pozitivně ovlivnit péči poskytovanou pacientům s CHŽI v budoucnu.
